Po stopách Marie Gärtnerové

Volný cyklus koncertů evokuje život a pěvecké umění kdysi proslulé české Straussovy Salome a Elektry MARIE GÄRTNEROVÉ (*16. října 1877 ve Zdicích u Berouna, †22. února 1965 v Pětidomí u Zbiroha). Cyklus nabízí koncerty duchovní hudby HOMMAGE À MARIA GÄRTNER a hudebně dramatický pořad (nokturno) SALOME MARIA GÄRTNEROVÁ. Jedním z vrcholů cyklu bude vydání knihy o životě a díle slavné pěvkyně.

Marie Gärtnerová
Das Geheimnis der Liebe
ist grösser als
das Geheimnis des Todes.
—Richard Strauss

Maria Antonie Gärtnerová se narodila 16. října 1877 ve Zdicích u Berouna, kde byla 28. října v kostele Narození Panny Marie také pokřtěna. Dětství prožívala ve Zdicích a v rodišti své matky, v Městečku u Křivokláta, ranné mládí v Jihlavě, kde se velmi spřátelila se svým bratrancem, pozdějším violistou Českého kvarteta, Jiřím Heroldem. Po studiích u českého klavírního virtuosa Karla Slavkovského, Vitězslava Nováka a Josefa Jiránka a pěveckém školení v Pivodově škole debutovala v roce 1901 jako altistka v Zemském divadle v Lublani, kde vytvořila pod pseudonymem Maria Romanova za jednu sezonu celou řadu titulních postav. Obdivována byla tehdy především za svoji Carmen, kterou ve svých verších oslavil nevýznamnější slovinský básník Anton Aškerc.

O rok později, 27. září 1902, zpívala při otevření nového Městského divadla v Plzni Radmilu v opeře Libuše českého velikána Bedřicha Smetany, a byl to tedy její hlas, který v té budově zazněl jako první („Slovutná dcero Kroka, slavná kněžno!“). Poté se však z altového oboru přeškolila na vysokodramatický soprán u slavné koloraturní pěvkyně Betty Frank–Rückertové, říšské a pražské primadonny, a protagonistky německých představení Metropolitan Opera New York, a stala se hvězdou zahraničních operních domů. Přijala angažmá v alsaské opeře v Colmaru (1906-1907), ve vestfálském Barmenu (1907-1910) a konečně ve Štrasburku (1910-1919), kde excelovala především ve vysokodramatickém repertoáru (Carmen, Santuzza, Leonora ve Fideliovi i v Trubadúrovi, Aida, Amelie, Salome, Elektra, Ariadna, Ortruda, Brunhilda, Valkýra, Fricka, Venuše i Alžběta, Kundry, Isolda, atd.).

Ke svým špičkovým pěveckým a hereckým výkonům připojila také výkony taneční (Tanec sedmi závojů v Salome nebo závěrečná scéna v Elektře) a kritika byla vždy udivena nejen technicky dokonalým pěveckým výkonem, nýbrž i mistrnou hrou, výrazným gestem a citovým zvládnutím role. Proslulost jí umožnila hostovat na předních scénách holandských (Haag, Amsterodam, Rotterdam), ve dvorních operách ve Vídni, v Berlíně, v Drážďanech a v Mnichově, ale také v Karlsruhe, v Dessavě (také jako Smetanova Milada v Daliboru), ve Stuttgartu, v Hannoveru, v Gothě, v Brémách, v Hamburku, v Kolíně nad Rýnem, v Düsseldorfu, v Elberfeldu (obdivovaný záskok jako Donna Anna s nejslavnějším Donem Giovannim té doby Franciscem d'Andradem), či v Lipsku. Někdy byla upřednostňována i před operetními Divami (Netopýr) a pěstovala rozsáhlou koncertní činnost.

Její talent jí umožnil spolupracovat se světovými dirigenty Leo Blechem, Robertem Hegerem, Bruno Walterem, Hansem Pfitznerem, Wilhelmem Furtwänglerem, Otto Klempererem, Georgem Szellem, Richardem Straussem a Albertem Coatesem. V Národním divadle v Praze jí bylo dopřáno zpívat pouze třikrát (Carmen, Leonora ve Fideliu, Ortruda, vždy s Otakarem Mařákem), zpívala však také v Královském městském divadle v Olomouci (Ortruda v Lohengrinovi s Marií Jeritzou jako Elsou, Leonora ve Fideliovi a Brunhilda), v Novém německém divadle (Carmen), ve Vinohradské zpěvohře (Carmen, Marta v Nížině) a pod taktovkou Dr. Viléma Zemánka a za doprovodu spojených orchestrů České filharmonie a Národního divadla předvedla své umění ve scénách ze Salome a Elektry na koncertě Spolku českých žurnalistů v lednu 1910.

Ve dvacátých letech 20. století byla okolnostmi přinucena usadit se natrvalo v Čechách. Přijala pozvání obdivovatelky hudebního umění, hraběnky Berty Colloredo–Mansfeldové, rozené komtesy Krakowské z Kolowrat, a s matkou a se dvěma bernardýny se přistěhovala do zbirožského zámku, kde geniální Alfons Mucha právě dokončoval svoji Slovanskou epopej. Koncertovala, působila jako profesorka zpěvu v hudební škole v Plzni. V roce 1926 hostovala na pozvání Oskara Nedbala jako Carmen v Národním divadle v Bratislavě. V roce 1934 vystoupila v plzeňské opeře jako Valkýra, a s velkým hudebním světem se rozloučila v roce 1940 uspořádáním pěveckého recitálu za doprovodu České filharmonie, kterou řídil Václav Talich.

Už ve zralém věku neváhala odjet do Prešova, kde působila jako hlasová a dramatická poradkyně a budovala nové divadlo (1951-1954). Ve Zbiroze zpívala v kostele sv. Mikuláše, doprovázela při místních koncertech, pomáhala při výchově zbirožských hudebníků, byla první čestnou členkou spolku ochotníků J. V. SLÁDKA. K obrovskému počtu jejích žáků patří dámy Baxová, Babická, Langová, Holubová, Weissová, Vačkářová, Kutinová, Střízková, pan Krásný, koncertní pěvci Božena Hezká, Jaromír Horák, Dr. Otakar Mácha, Josef Janoušek, Jindřiška Hendrichová, Růžena Boubínová, sólistka opery v Plzni, René Tuček, sólista opery Národního divadla v Praze nebo táborská rodačka Libuše Pavlíková-Pasero, sólistka milánské La Scaly a manželka slavného basisty Tancrediho Pasera.

Často byla přirovnávána k fenomenální Gemmě Bellincioni, vždyť její hlas i zjev se tolik podobaly slavné Emě Destinnové, které prováděla hlasovou kontrolu. Ještě pětaosmdesátiletá zpívala v roce 1962 Habaneru z Bizetovy Carmen na koncertě při příležitosti otevření výstavy jejího životního díla, kterou uspořádalo Městské vlastivědné muzeum ve Zbiroze. I tenkrát ji obdivoval skladatel Jindřich Jindřich či dcera Alfonse Muchy akademická malířka Jaroslava Muchová.

Maria Gärtnerová zemřela dne 22. února 1965 odloučena od veřejného života ve svém zátiší v Pětidomí u Zbiroha (nyní v katastru obce Kařez), ve společnosti své hospodyně a přítelkyně Emilie Diankovské. Pochována je na zbirožském hřbitově.

img_01 img_02 img_03 img_04 img_05 img_06 img_07 img_08

2019

Pocta Emě Destinnové & Marii Gärtnerové

Středa 14. srpna 2019 od 20 hodin, kaple Nanebevzetí Panny Marie v zámku Zbiroh.

Tradiční noční tematickou prohlídku hradu a zámku tří císařů SLAVNÍ UMĚLCI ZBIROŽSKA uzávírá koncert, jenž tentoktráte prezentuje vztah dvou výsostných dramatických sopranistek, které na zámku pobývaly – Emy DESTINNOVÉ (1878-1930) a Marie GÄRTNEROVÉ (1877-1965).

Zpívá Květuše Ernestová, slovem provázejí Pavlína Vokáčová jako společnice Marie Gärtnerové Emilie Diankovská a Erika Řechtáčková jako společnice Emy Destinnové Marie Martínková, u klavíru bude Drahoslav Gric.

Zazní árie z oper G. Bizeta, Ch. Gounoda, G. Verdiho, C. Saint-Saënse a B. Smetany. Děj se odehrává v Plzni v létě 1965.

Odkazy: plakát, pozvánka, Stránky zámku Zbiroh (odkaz #1, odkaz #2, plakát, virtuální prohlídka kaple Nanebevzetí Panny Marie v zámku Zbiroh), Hořovický Měšťan 08/2019, Místní kultura 14. 08. 2019 (online, offline).

img_01 img_02 img_03
img_01 img_02 img_03 img_04 img_05 img_06 img_07 img_08 img_09 img_10 img_11 img_12

Pocta Emě Destinnové & Marii Gärtnerové

Středa 17. července 2019 od 20 hodin, Muchův sál zámku Zbiroh.

Tradiční noční tematickou prohlídku hradu a zámku tří císařů SLAVNÍ UMĚLCI ZBIROŽSKA uzávírá koncert, jenž tentoktráte prezentuje vztah dvou výsostných dramatických sopranistek, které na zámku pobývaly – Emy DESTINNOVÉ (1878-1930) a Marie GÄRTNEROVÉ (1877-1965).

Zpívá Květuše Ernestová, slovem provází Veronika Slavíková, u klavíru bude Drahoslav Gric.

Zazní árie z oper G. Bizeta, P. Mascagniho, G. Verdiho, R. Wagnera a B. Smetany.

Odkazy: plakát, pozvánka, Stránky zámku Zbiroh (odkaz #1, odkaz #2, plakát).

img_01 img_02 img_03

2017

Hommage à Maria Gärtner

Sobota 25. listopadu 2017 od 16:00, kostel sv. Jana Nepomuckého v Kařezu.

Koncert duchovní hudby k 140. výročí narození Marie Gärtnerové v místě úmrtí slavné české pěvkyně. Zpívá Květuše Ernestová a Komorní pěvecký soubor Základní umělecké školy Josefa Slavíka Hořovice, doprovází Drahoslav Gric.

Odkazy: článek, pozvánka s programem, plakát, Měsíčník Zbirožsko 11/2017, Zdické noviny 11/2017, Hořovický Měšťan 11/2017, Hořovický Měšťan 12/2017, Rokycanský deník.cz 20. 11. 2017 (online, offline), Podbrdské Noviny 20/2017, Podbrdské Noviny 21/2017, Podbrdské Noviny 23/2017, Komárovák 12/2017-01/2018.

Hommage à Maria Gärtner

Neděle 19. listopadu 2017 od 17:00, kostel Narození Panny Marie ve Zdicích.

Koncert duchovní hudby k 140. výročí narození Marie Gärtnerové v rodišti slavné české pěvkyně. Zpívá Květuše Ernestová a Komorní pěvecký soubor Základní umělecké školy Josefa Slavíka Hořovice, doprovází Drahoslav Gric.

Odkazy: článek, pozvánka s programem, plakát, Zdické noviny 11/2017, Měsíčník Zbirožsko 11/2017, Jinecký zpravodaj 11/2017, Hořovický Měšťan 11/2017, Měsíční zpravodaj města Žebráku 11/2017, Podbrdské Noviny 20/2017, Podbrdské Noviny 21/2017, Podbrdské Noviny 23/2017, Komárovák 12/2017-01/2018.

img_01 img_02 img_03 img_04 img_05 img_06 img_07 img_08

2015

Hommage à Gärtner

19. dubna 2015, kostel sv. Mikuláše ve Zbiroze

Koncert duchovní hudby k 50. výročí úmrtí Marie Gärtnerové.

Odkazy: pozvánka s programem, pozvánka s programem – vložka, plakát, pro media, Hořovický Měšťan 04/2015, Hořovický Měšťan 06/2015, Podbrdské Noviny 07/2015, Podbrdské Noviny 28/04/2015, Měsíčník Zbirožsko 04/2015, Podbrdské Noviny 09/2015.

img_01 img_02 img_03 img_04